Vydejte se na hudební cestu do jedinečného muzea tónů a zvuků v historickém paláci arcivévody Karla na Starém Městě. Zde se můžete dívat přes ramena velkých skladatelů minulých let – od Strausse po Mozarta – jak skládají, setkat se s nejlepšími hudebníky současnosti a nahlédnout do budoucnosti digitální hudby a virtuální reality.

Čtyři podlaží zvou do fenomenálního světa tónů a zvuků - a to denně do 22:00 hod. Hudba není jen k poslechu: V Domě hudby můžete také sami vidět, cítit a vytvářet zvuky a tóny, například v Sonotopia Lap & Universe, zážitek ve virtuální realitě. Průvodcem na cestě vám budou počítačové instalace.

Zobrazit všechny obrázky

1 /z 6

6 pictures

Instalace a interakce

Instalace má název NAMADEUS a vychází z Mozartovy hudební hry v kostky KV 516f. Ve hře se používají jména, která jsou přetvářena do originálních interpretací Mozartovy hudby.

Ve hře na virtuálního dirigenta poslouchají Vídeňští filharmonici - aspoň jejich videoprojekce - každého, kdo se před ně postaví s taktovkou. Pokud ale budete hodně mimo takt, můžete od profesionálních hudebníků sklidit ostrou kritiku.

© WienTourismus/Paul Bauer

Skladatelské hvězdy od Mozarta po Strausse

Celé jedno patro v Domě hudby je věnováno velkým skladatelům, kteří ve Vídni vytvořili zcela nové věci – každý svým vlastním inovativním způsobem. Jejich hologramy se vznášejí ve vstupním prostoru do Světa velkých mistrů. 

Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven jsou třemi superstar vídeňské klasiky. Haydn je považován za „vynálezce“ smyčcového kvarteta, vytvořil 104 (!) Symfonie. Jeho papoušek uměl pískat hymnu, kterou napsal pro císaře Františka I. (II.) (melodie odpovídá dnešní německé státní hymně). Mozart - rozený Salcburčan - se přestěhoval do Vídně. Ve světové metropoli hudby mohl rozvíjet svou genialitu. I Beethoven si zvolil být Vídeňanem: Pocházel z Bonnu a přestěhoval se sem ve věku 22 let, aby zůstal. A skládal slavné symfonie. Jednu z nejznámějších napsal, když už byl úplně hluchý: 9. symfonii.

„Kníže písní“ Franz Schubert byl doma v úplně jiné profesi. Hrál v úzkém kruhu. Skromného umělce bylo k účasti na jeho prvním koncertu opravdu nutné přemlouvat. Jeho výrazově silné písně se lidí dotýkají.

© Hanna Pribitzer

Johann Strauss syn dovedl valčík k celosvětovému triumfu a napsal operety, včetně světoznámého „Netopýr“. Formoval populární hudbu své doby. Celá Vídeň tančila za zvuků dynastie Straussů. Skládal i jeho otec (tvrdý konkurent) a jeho bratři Josef a Eduard. Johann Strauss byl svého času popová hvězda, nesmírně úspěšná a oblíbená – prostě král valčíků. Pramínky vlasů pro své obdivovatelky prý stříhal z pudla.

Gustav Mahler byl nejen vášnivým skladatelem, ale také dirigentem a ředitelem Vídeňské dvorní opery. Jeho vizionářské, průlomové přístupy vedly k moderní hudbě.

Muzeum Vídeňských filharmoniků

V Domě hudby žil zakladatel a první kapelník Vídeňských filharmoniků Otto Nicolai (1810-1849). Vynikající místo pro muzeum a historický archiv světově proslulého pěveckého tělesa, které se nacházejí v prvním patře.

V Zrcadlovém sále jsou vystaveny předměty dokládající bohatou historii orchestru, například čestná uznání nebo taktovky slavných dirigentů. V Nicolaiově sále se nachází zakládací listina Vídeňských filharmoniků. Můžete si zde prohlédnout také program prvního filharmonického koncertu z roku 1842, první fotografii orchestru z roku 1864 nebo fotografie Otto Nicolaie, Georga a Josepha Hellmesbergera a dalších osobností, které stály při zakládání orchestru a hrály důležitou roli v prvních desetiletích jeho existence.